4.3 Svařování v ochranné atmosféře argonu netavící se elektrodou (WIG)
Pro svařování vysokolegovaných ocelí má tento způsob velký význam, protože argon
jako ochranný plyn chrání svar, tavnou lázeň i elektrodu před přístupem
vzdušného kyslíku a dusíku. Proudící netečný plyn účinně chrání elektrodu a
tavnou lázeň jen do určité rychlosti svařování (viz obr. 4-1).
Je-li rychlost svařování příliš velká, není ochrana netečným plynem
dostatečná, elektroda se okysličuje a znehodnocuje svar. Zvýšená rychlost
ochranného plynu zrychluje ochlazování svarového kovu, což způsobuje pórovitost
svaru v důsledku krátkého času na odplynění. Nepříznivý vliv na funkci
ochranného plynu při svařování má průvan a vítr.
Volba správného svařovacího proudu, polarity, stability oblouku a jeho charakter
závisí na rozdělení tepla mezi základním materiálem a elektrodou. Při
stejnosměrném proudu a elektrodě zapojené na záporný pól zdroje (přímá polarita)
je hloubka závaru větší a svar užší než při stejnosměrném proudu a elektrodě
zapojené na kladný pól zdroje (nepřímá polarita) viz obr. 4-2.
Elektroda u přímé polarity se méně ohřívá, a proto může mít menší průměr
než u nepřímé polarity, kde je menší hloubka závaru na širším pásmu
svařovaného materiálu. Svařování austenitických ocelí pomocí střídavého proudu
není vhodné, nejlepší způsob svařování je přímou polaritou.
Volba přídavného drátu závisí na druhu svařovaného materiálu. Pro svařování
stabilizovaných ocelí v argonu se používá drátů obsahujících vedle jiných prvků
titan nebo niob. Titan vyhořívá, ale jeho podíl ve svaru závisí na podmínkách
svařování a na čistotě argonu. Niob nevyhoří vůbec, ale zvyšuje náchylnost k
praskání za tepla.
Hořákem pohybujeme plynule kupředu podél svaru, přídavný drát podáváme do svaru
tak, že se dotýká okraje tavné lázně ze strany ještě nesvařené (viz obr. 4-3).
Elektroda je wolframová s malým obsahem lanthanu, který zvyšuje pevnost a životnost
elektrody. Životnost elektrody lze zvýšit předfukem plynu ještě před zapálením
oblouku, aby se vypláchl vzduch obsažený v hadici a v různých prostorech uvnitř
hořáku a chránil elektrodu v okamžiku zapálení oblouku. Také po ukončení
svařování (zhasnutí oblouku) je třeba nechat plyn chvíli proudit (dofuk) a hořák
nad svarem, aby se k horkému svaru a žhavé elektrodě nedostal vzduch.
Ochranný plyn argon vyráběný průmyslově obsahuje nečistoty jako kyslík, dusík,
vodní páru, vodík, oxid uhličitý a uhlovodíky. Množství těchto nečistot musí
být ohraničeno, protože nečistoty mají škodlivý vliv na kvalitu. Argon pro
svařování má mít čistotu 99,95 až 99,996 % Ar.